475 % RHP chromu — kolik to je a jak to číst
Stav ke dni: září 2026
Vedle čísla v mikrogramech bývá na etiketě přípravku s chromem ještě druhé číslo, se znakem procenta. Často přesahuje sto, občas dvě stě a někdy — jako u výrobku popsaného na této stránce — dosahuje 475 %. Není to tisková chyba ani marketingový trik. To číslo má přesný význam, jen ho málokdo vysvětlí.
Co je referenční hodnota příjmu
RHP znamená referenční hodnota příjmu — jediné číslo pro celý trh Unie, stanovené proto, aby se výrobky daly navzájem porovnávat. Hodnoty jsou v příloze XIII nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Pro chrom činí referenční hodnota 40 µg denně a slouží k označování — není to zjištěná individuální potřeba, léčebná dávka ani doporučení k suplementaci. EFSA pro chrom neurčila ani průměrnou potřebu, ani referenční příjem pro populaci.
Procento na etiketě vzniká prostým dělením: množství v denní dávce děleno referenční hodnotou. Proto je ze 190 µg 475 %: 190 děleno 40 je 4,75.
Proč procento vychází tak vysoko
Referenční hodnota není maximální dávka ani doporučení — je to srovnávací bod. Nic v předpisech nezakazuje překročit sto procent a u minerálních látek se to stává často. Je jen třeba vědět, co z toho plyne a co ne:
- Vyšší procento neznamená „silnější účinek". Schválená zdravotní tvrzení se při 40 µg formulují stejně jako při 190 µg — „posílená" verze téže věty neexistuje.
- Práh pro použití tvrzení je nízký. Stačí, aby byl výrobek „zdrojem chromu", tedy dodával 15 % referenční hodnoty v dávce. Všechno nad tímto prahem dává přesně stejné právo citovat.
- Vysoké procento je informace o obsahu, nikoli slib. Říká, kolik stopového prvku je v dávce — a nic víc.
Kde je horní hranice
Tady je namístě upřímnost: maximální množství vitaminů a minerálních látek v doplňcích stravy nebyla na úrovni Evropské unie nikdy sjednocena. Směrnice 2002/46/ES jejich stanovení předpokládala, ale společné hodnoty nebyly nikdy přijaty; jednotlivé státy proto uplatňují vlastní pokyny, které se mohou lišit. Kdo hledá pevné číslo „do kolika se smí", nenajde jedinou odpověď platnou v celé Unii.
Praktický závěr je jednoduchý: dávku výrazně převyšující referenční hodnotu je rozumné probrat s lékařem nebo lékárníkem — zvlášť při trvalém užívání léků.
V jaké podobě se chrom vyskytuje
Do doplňků stravy lze použít pouze sloučeniny chromu uvedené v příloze II směrnice 2002/46/ES. Patří mezi ně mimo jiné pikolinát chromitý, chlorid chromitý, síran chromitý a kvasnice obohacené chromem. Na etiketě se vždy počítá množství elementárního chromu, nikoli hmotnost celé sloučeniny — proto jsou „190 µg chromu" a „190 µg pikolinátu chromitého" dvě různé věci.
Všechny tyto formy se týkají trojmocného chromu, tedy toho, který se vyskytuje v potravinách. Šestimocný chrom je zcela jiná, průmyslová látka a v doplňcích stravy není.
Co se smí o chromu říci
V seznamu schváleném nařízením (EU) č. 432/2012 jsou pro chrom dvě zdravotní tvrzení a jen ta se smějí objevit na obalu a v reklamě:
- chrom přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi,
- chrom přispívá k normálnímu metabolismu makroživin.
Všimněte si slova „udržení". Tvrzení mluví o zachování normálního stavu, nikoli o změně výsledků, které normální nejsou. Pokud se vaše hodnoty odchylují, potřeba je vyšetření, ne doplněk.
Odkud se chrom bere ve stravě
Chrom je stopový prvek — tělo ho potřebuje v mikrogramech a nachází ho v běžném jídle. Poměrně dobrými zdroji jsou celozrnné výrobky, luštěniny, ořechy, brokolice, maso a kvasnice. Při rafinaci obilí a cukru jeho obsah klesá, takže strava založená na bílé mouce a sladkostech ho dodává méně než strava s celým zrnem a zeleninou.
Jak si to všechno ověřit sami
Každý výše zmíněný předpis je veřejný a dostupný v databázi EUR-Lex. Odkazy jsme shromáždili v sekci „Zdroje" na hlavní stránce. Až příště nějaký přípravek slíbí víc, než tento seznam dovoluje, budete vědět, že si autor text vymyslel.